U dvora soudního jeden člověk k viny posouzení nedostačuje. Tři jsou potřeba. Žalobce, obhájce a soudce. V každodenních kolem sebe rozhlíženích podobné, ale velmi rychlé procesy soudní v srdcích každého člověka probíhají, pokud si to nehlídá. „Jejda ta je tlustá“, „ten je nešikovnej“, „ten je ale hloupej“. Má k tomu člověk dost důkazů a informací? Vadilo by člověku jako obžalovanému, kdyby soudce měl sedm svědků po ruce, ale vyslechl jenom jednoho, protože je líný poslouchat těch dalších šest? Ano, vadilo. A kdyby soudce ani nepřišel, ani obhájce, ale jen žalobce? Ano vadilo. Každé posouzení má základ mít na co nejvíce informacích. Aby to posouzení nebylo podle zdání.

/Bible, Jan 7:24/"Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem!"

Když už se člověk do souzení druhých pouští, tak ne podle ZDÁNÍ. Tomu se podle knihy knih nedá říct „SPRAVEDLIVÝ SOUD“.

Kéž by se nám povedlo tuto část našeho života vylepšit a proměnit kousek našeho srdce směrem k obrazu Božímu.

Když informace nemám tak alespoň nesoudit.

Když už druhé soudit, tak se soudcem, obhájcem a všemi svědky, ne jen se žalobcem, jak to tak často každý dělá.