ZAVDĚČÍ SE ČLOVĚK VŠEM?

Nemusíme ani do časů Homérových chodit, stačí vzpomenout, na poučku když se slepá bába hrála, že "oplatky se nepečou".

Když už to pokazí jeden, proč to mám kazit ještě i já. Čím? Tím, že něco oplatím. Neboli kouzlo češtiny, "oplatky peču". Někdy to ale životaběh klokotavý tak zamotat umí, že je na tento prajednoduchý náhled vidět jenom hodně mlhavě. On nikomu nedává a tak má pořád kapsy "do plna", mně je ale pořád někoho líto, tak pomáhám, půjčuju, rozdávám a mám do kapsy "hluboko". Tak kdo to pokazil? Já tu kapsu plním plahočením na poli poctivým, jinej okrádáním pocestných. Já mám zase jen "hluboko", a jemu až z kapsy přetéká. Tak kdo to pokazil? A to mě ještě nikdo neokradl. Až se to stane, nemám i já okrást někoho? Pokazím něco, když se přece potřebuji "zahojit"? Možná něco pokazím, ale hlavně, že bude kapsa zase plná. Je tohle ta politika správná?

No mudrování bez Pána Boha už bylo dost. Slovo Boží nás zajímá.

/Bible, Římanům 12:17/ Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré.

18 Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji.

Homér ani Platón jistotu mít nemohli, Kniha knih jako vždy do jednoznačna dopřesnění vykresluje. Když "nikomu" tak "nikomu". Když zlo zloucí opačným znaménkem opatříme, už je to dobro? "Mějte na mysli jen dobré" je cesta. Mohl si tím být jist Homér, nebo Platón? Mohli si tím být jisti už staří řekové? Mohli jen tušit. Chvála našemu dobrému Pánu Bohu, i za to "jen". "Jen dobré mít na mysli", aby ani plné kapsy druhých, dokonce ani okradení se nám omluvou ke zklouznutí do nepravosti zlé nestaly. Není to ale řečeno jakoby pohádkově. Vždycky budou lidé, které naše dobrá vůle nepromění. Proto ten dovětek "Je li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji". Teď když už máme Knihu knih, se do toho opřít může každý, komu je dobrá vůle s člověkem radostí.

Takže co jsme se vlastně dozvěděli? Mysl dobré vůle plnou, kaňkami zloby zaneřádit nenechat. Už to umíme? Ne? Takový je rozdíl mezi námi a Pánem Bohem. Docela dost práce k proměnění se. Už staří řekové to sice odhalili, a každý tuší, že by to tak být mělo, ale Kniha knih tomu teprve tu jistotu dává.