Příklad kontext

Dalším příkladem verše, vytrženého z kontextu Písma je:

/Matouš 16:23/ On se ale odvrátil a řekl Petrovi: "Odejdi ode mě, satane! Svádíš mě, protože nemyslíš na Boží věci, ale na lidské."

Pokud bychom vzali tento text jako samostatnou větu, musíme si položit otázku: není li Petrovo smýšlení z Boha, proč potom studovat jeho dva dopisy?

/Matouš 16:13/ Když Ježíš přišel do okolí Cesareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: "Za koho mě, Syna člověka, mají lidé?" 14 Odpověděli: "Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jiného z proroků." 15 "A za koho mě máte vy?" zeptal se. 16 "Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!" odpověděl mu Šimon Petr. 17 Ježíš mu na to řekl: "Blaze tobě, Šimone, synu Jonášův, protože toto ti nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. 18 A já ti říkám, že jsi Petr a na té skále postavím svou církev a brány pekel ji nepřemohou. 19 Dám ti klíče nebeského království: cokoli svážeš na zemi, bude svázáno v nebi, a cokoli na zemi rozvážeš, bude rozvázáno v nebi." 20 Tehdy své učedníky přísně napomenul, aby nikomu neříkali, že on, Ježíš, je Mesiáš. 21 Od té doby začal Ježíš oznamovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma, mnoho vytrpět od starších, vrchních kněží a znalců Písma, být zabit a třetího dne vstát z mrtvých. 22 Petr ho tehdy vzal stranou a začal ho kárat: "Bůh tě chraň, Pane, to se ti nesmí stát!"

Podíváme li se na místo těsně před, zjistíme, že naopak byl ten stejný Petr za správnou odpověď tím stejným Ježíšem pochválen. Vzhledem k takovémuto kontextu, v němž je výše uvedený Ježíšův výrok uveden není rozumné dojít k závěru, že by označení Petra za satana bylo popisem trvalého, dominantního Petrova charakteru. Jedná se spíše o jednorázové selhání, způsobené Petrovou nedůsledností udržet si "smýšlení z Boha" trvale. Toto vysvětlení je výzvou, pro každého čtenáře zamyslet se sám nad sebou. Žádný člověk by si neměl být přiliš jist sám sebou.